Lidé mají v sobě touhu hledat lepší život  – mezi jiným zdraví, štěstí, pohodlí, finanční stabilitu. Při pohledu do budoucna je však jasné, že některá rozhodnutí, která jsme jako lidský druh v tomto hledání učinili, nám nemohou vydržet dlouho. Jsme na rozcestí a potřebujeme začít dělat změny. Spousta z nás závisí na systémech mimo naši kontrolu – například systému průmyslové produkce potravin, městském systému kanalizace a rozvodu pitné vody, energetické rozvodné síti. Na tyto systémy se však nemusíme spoléhat zcela – můžeme být nezávislejší a kontrolu nad svým životem převzít sami.

SYSTÉMY POTRAVIN A ROSTLIN
samozásobitelství

Většina permakulturních designů má za cíl produkci potravin. Problémy s globálními industriálními potravinami jsou tak běžné, že nejlepším způsobem, jak si zajistit kvalitní a bezpečné jídlo, je alespoň něco si sami vypěstovat. V současné situaci se může při narušení dodávek potravin totiž stát, že se octneme bez jídla. Co kdyby najednou přestaly proudit kamióny s potravinami do vašeho města? Bylo by tam dost lokálně produkovaných potravin pro všechny? Vypěstovat si alespoň část potravin je jedním z nejúčinnějších kroků k soběstačnosti a odolnosti. Vědět, odkud pochází naše jídlo a jak bylo vypěstováno, je dalším velmi důležitým důvodem, proč si pěstovat zeleninu na dvorku nebo zahrádce, střeše, prostě kdekoli, kde je trocha místa. Pokud nevíme, odkud pochází to, co jíme, nevíme, kolik je v tom chemikálií a jak čerstvé to opravdu je.

Tato kapitola se zaměřuje na včlenění potravinové produkce a dalších rostlinných systémů do permakulturního designu. Prozkoumáme místo vytrvalých a jednoletých rostlin na pozemku a také techniky městského zemědělství. Zmíníme se o různých způsobech managementu a údržby, které přispívají k tomu, aby pozemky mohly být plně využity. Nezapomeneme ani na zpracování úrody a uskladnění přebytků z bohatě plodících produkčních systémů.

Vytrvalé versus jednoleté rostliny

Většina světové produkce potravin pochází z jednoletých rostlin, které se pěstují způsobem, jež plýtvá zdroji a způsobuje problémy životnímu prostředí. Pravidelné obdělávání půdy je destruktivní, stejně tak jako rozšířené používání chemikálií a zavlažování pitnou vodou v těchto systémech. Jednoletá rostlina vyroste za jednu sezónu a pak je třeba ji znovu vyset. Dvouletým rostlinám trvá životní cyklus dva roky. Vytrvalé rostliny však žijí a plodí mnoho let. Potraviny z vytrvalých rostlin jsou například ovoce a ořechy ze stromů, bobule, výhonky, hlízy a mnoho dalšího. Permakulturisté zastávají názor, že je dobré alespoň část spotřeby potravin pokrývat vytrvalými plodinami, protože vyžadují méně zdrojů a vstupů než jednoletky a umožňují, aby se proces sukcese posunul za úvodní stádium (kde jednoleté rostliny zůstávají na trvalo).

Výsadby na permakulturním pozemku

Možnosti výsadeb pro permakulturní pozemky, ať už se jedná o vytrvalé nebo jednoleté rostliny, jsou polykultury (raději než monokultury), smíšené kultury, vysazování skupin rostlin, které jsou si navzájem prospěšné (guildy) a výběr druhů, odrůd nebo kultivarů, které odpovídají podmínkám místa, a využívání vhodných kombinací domácích i cizích rostlin.

Smíšené kultury

Polykultura je praxe pěstování různých druhů rostlin současně na jednom místě, čímž se vymezuje oproti monokultuře, kde se jedna plodina pěstuje na celém poli. Smíšená kultura znamená využití více druhů rostlin, které mají mezi sebou tak prospěšné vztahy, že to pozitivně ovlivňuje celkovou úrodu. Klasickým příkladem jednoleté smíšené kultury jsou takzvané „tři sestry“: kukuřice, fazole a dýně. Kukuřice potřebuje dusík a fazole fixují dusík, takže pokud je zasadíte ke kukuřici, poskytnou jí, co potřebuje. Kukuřice zase poskytuje fazolím oporu, po které se mohou pnout. Dýně pokryje hlínu a poskytne tak stín i kořenům ostatních rostlin.

Ve správné kombinaci si mohou rostliny poskytovat spoustu dobrých ekologických služeb. Takové služby mohou být například:

Ochrana před škůdci. Všichni škůdci mají své predátory a některé rostliny přitahují konkrétní hmyz.

Sdílení a dostupnost zdrojů. Některé rostliny dokáží zpřístupňovat živiny, například dusík, i ostatním rostlinám. Některé zase poskytují stín nebo vhodné  prostředí kořenového systému.

Odpuzování škůdců. Některé rostliny odpuzují některé škůdce díky látkám, které vylučují. Pokud je vysázíte v blízkosti ohrožených rostlin, mohou je ochránit. Některé aromatické rostliny jako cibule nebo afrikány prý také škůdce matou a tím je odhánějí pryč od náchylných rostlin nebo pryč ze záhonu.

Pasti na škůdce. Některé rostliny lze používat na přilákání škůdců, aby nepáchali škody na hlavních plodinách. Například když jsou problém drátovci, pokud s řepou zasejete ředkvičky, ředkvičky vyrostou dřív a drátovci je napadnou.  Obětované ředkvičky pak odstraníte spolu s drátovci a hlavní úroda bude nedotčena.

Ne všechny vztahy mezi rostlinami jsou prospěšné. Rostliny mají schopnost vylučovat svými pletivy v kůře, kořenech listech nebo stoncích chemické látky, které působí jako inhibitory růstu vůči jiným rostlinám, které pak nemohou dobře růst a někdy ani přežívat. Tomu se říká alelopatie a je to přirozená ochrana rostlin vůči konkurenci. Příkladem alelopatických rostlin jsou stromy z čeledi ořešákovitých (Juglandaceae) a některé trávy. Každá část ořešáku například vylučuje látku zvanou juglon, která potlačuje jakýkoli růst pod stromem. Alelopatické rostliny dobře fungují na plevele. Pokud je chcete mít ve svém návrhu, můžete jejich účinek omezit tak, že je umístíte daleko od náchylných rostlin. Nebo naopak můžete jejich schopností využít a vysázet je mezi vaše plodiny a zaplevelenou plochu.  Jedna alelopatická rostlina, jílek vytrvalý, je často součástí přezimujících směsí v jednoletých zahradách, protože potlačuje klíčení semen plevelů na jaře.

Vzájemně prospěšné rostliny (guildy)

V permakultuře se skupině navzájem si prospěšných rostlin vysázených pohromadě říká guild. Dave Jacke a Eric Toensmeier, spoluatoři knížky Edible Forest Gardens, popsali tři různé typy guildů, kterými demonstrují, že v permakultuře se rostlinný guild trochu odlišuje od guildu v ekologii:

Guild na základě funkce. Tento typ guildu zahrnuje rostliny, které mají konkrétní úkol nebo vyplňují konkrétní niku (například rostliny hostitelské pro predátory škůdců nebo půdokryvné fixátory dusíku).  Takto termín guild většinou používají ekologové. V lidské společnosti patří všichni pekaři nebo zedníci v dané komunitě do tohoto typu guildu – cechu. V kontextu designu patří všechny prvky, které poskytují nějakou konkrétní nezbytnou funkci (například generují elektřinu, poskytují potravu, prodlužují sezónu) do nějakého guildu, ze kterého si pak můžeme vybrat řešení konkrétního problému.

Navzájem se podporující guild. Tento typ guildu obsahuje několik druhů rostlin, které se navzájem  doplňují a jsou si navzájem prospěšné. Takto se slovo guild většinou užívá v permakultuře. Takové navzájem se podporující společenství rostlin může obsahovat fixátor dusíku, rostlinu, která je hostitelskou pro nějaké hmyzí predátory, a rostlinu, která přitahuje opylovače. V designu můžeme vytvářet seznamy funkčních guildů a pak z nich vybírat, abychom vytvořili navzájem se podporující guild.

Guild dělící se o zdroje. Tento typ sdružuje různé druhy, které se dělí o základní zdroje díky svým odlišným nikám. Příkladem může být vysazení cibulky, která potřebuje brzy zjara hodně slunce, pod strom, kterému narostou listy až později, takže oba využívají stejný zdroj světla; nebo využití rostliny s vláknitým kořenem vedle rostliny s kůlovým kořenem, takže každá z nich si bere živiny z různé úrovně. Toto je něco jako nadstavba našeho designu, o které ještě můžeme přemýšlet.  Základní myšlenkou je maximalizovat spolupráci a minimalizovat konkurenci, tak aby rostliny v polykulturách dobře prospívaly.

Každý z těchto typů guildů vám může být inspirací, když si budete vybírat kombinace rostlin pro svůj pozemek. Můžete si udělat seznamy rostlin patřících do různých funkčních guildů, sepsat si všechny druhy, které mají nějakou konkrétní funkci, abyste měli na výběr. Můžete si pořídit seznamy rostlin, které fungují jako bariéra vůči plevelům, rostlin na mulč, fixaci dusíku, seznam dynamických akumulátorů, rostlin do větrolamů, rostlin jako potravy nebo příbytku pro divoká zvířata, na odpuzování škůdců, zpomalování ohně, pro užitečný hmyz, voňavé rostliny a rostliny na pletení košíků, produkci dřeva, vláken, léčivých rostlin, rostlin sloužících jako potrava pro zvířata, roslin na barviva, oleje, potraviny a řezané květiny. Tyto seznamy vám pak budou sloužit jako nabídka, ze které si můžete vybírat, když budete dávat dohromady vzájemně prospěšný guild. Takový guild může například tvořit nějaká jedlá rostlina, fixátor dusíku, pár dynamických akumulátorů a potlačovač plevelů. Když si vyberete druhy pro tento guild, můžete ověřit, zda si nebudou konkurovat podle koncepce sdílení zdrojů. Budou se schopny o zdroje podělit, nebo mezi nimi bude konkurence? Pokud tam bude pravděpodobnost nějaké konkurence, můžete ji redukovat tak, že budete silné rostliny omezovat, nebo bude lepší je vyměnit za jiné? Takto můžete využívat koncept guildu, abyste si vytvořili funkční společenství rostlin na pozemku.

Kromě těchto konceptů také rozlišujeme mezi zaváděcími guildy a dospělými guildy. Zaváděcí guild se využívá, když pozemek zakládáte. V takovém případě máte většinou jednu nebo několik cílových rostlin, které chcete na pozemku pěstovat, a několik pionýrských rostlin, které vám v tom mají pomáhat. Hodně těchto podpůrných rostlin (ne-li všechny) budou nakonec zastíněny nebo je odstraníte, až se časem podmínky změní. Dospělý guild bude tak obsahovat kompatibilní rostliny, které dodáte na pozemek, aby nahradily ty podpůrné, které jste odstranili. Například, když stromy vyrostou a budou mít velké koruny, můžete se rozhodnout pod ně vysadit léčivé byliny tolerující stín, jako třeba ženšen, ploštičník a vodilku. O zaváděcích a dospělých guildech se ještě dočtete dále v této kapitole.

– ukázka z knihy Praktická permakultura