Lukáš Dirga, Jan Váně (eds.)
Andrea Beláňová získala doktorát z religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V současnosti je postdoktorandkou na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, kde se zabývá především náboženskou scénou v ČR. Také vyučuje na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a účastní se výzkumných projektů zaměřených na témata religiozity a spirituality (např. instituce kaplanství, náboženství a vzdělávaní, nová náboženská hnutí). V rámci doktorského studia strávila rok na University of Nevada v Renu za podpory Fulbrightova stipendia.
Lukáš Dirga působí jako odborný asistent na Katedře sociologie Západočeské univerzity v Plzni. Dlouhodobě se věnuje penitenciární sociologii. Ve svých výzkumech se zabývá například problematikou humanizace vězeňství, významu těla ve vězeňském prostředí a v současné době dále postavení náboženství za mřížemi českých věznic či vězeňskými útěky. Od roku 2016 do roku 2022 zastával také pozici koordinátora resortního výzkumu na Ministerstvu spravedlnosti. V současné době působí jako vedoucí oddělení vědy a realizace projektů na Ústavu pro studium totalitních režimů.
Ondřej Hladík vystudoval obor historie se zaměřením na dějiny českého raného novověku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je dlouholetým pracovníkem Kabinetu dokumentace a historie VS ČR, kde také zastává funkci šéfredaktora časopisu Historická penologie. V uvedeném časopise publikoval řadu odborných studií. Je autorem několika odborných knih. Výsledky své odborné práce prezentoval na zahraničních konferencích v Německu a ve Francii.
Ondřej Kolář je akademickým pracovníkem Katedry bezpečnostních studií a vyučujícím Katedry kriminologie Policejní akademie ČR v Praze v oborech penologie a penitenciaristika. Je spoluautorem analytického nástroje SAIRO a spoluautorem e-learningového vzdělávacího modulu pro VS ČR s názvem Projevy extremismu a radikalizace v prostředí českých věznic. Od roku 2011 je členem mezinárodní profesní skupiny RAN. V roce 2012 působil v Afghánistánu v rámci mise VS ČR jako člen provinčního a rekonstrukčního týmu.
Alena Lochmannová je absolventkou doktorského studijního programu Etnologie na Univerzitě Karlově a magisterského studijního programu Veřejná správa a regionální rozvoj na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity. Působí na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni jako výzkumná pracovnice a proděkanka pro vnitřní a vnější vztahy a na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni jako odborná asistentka. Jejím dlouhodobým výzkumným zájmem jsou reprezentace tělesných modifikací (nejen) odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody včetně technik jejich provedení a symbolického významu, druhý život odsouzených, otázka identity v totální instituci a sebevražedná fenomenologie. Dále se zaměřuje na problematiku radikalizace a extremismu a témata medicínské antropologie.
Miroslav Mareš je garantem oboru Bezpečnostní a strategická studia na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a vědeckým pracovníkem Mezinárodního politologického ústavu téže fakulty. Zaměřuje se na výzkum terorismu, extremismu a bezpečnostní politiky ve střední Evropě. Působí jako expert při Evropské síti pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN), při Středisku excelence proti hybridním hrozbám (Hybrid CoE) a je členem Evropské sítě pro záležitosti terorismu (EENeT). V letech 2001 až 2008 byl soudním znalcem v oboru kriminalistika. V letech 2009 až 2010 spolupracoval s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. V roce 2016 působil jako externí poradce řídícího výboru Auditu národní bezpečnosti ČR.
Kamil Nedvědický vystudoval právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul Mgr. a po absolvovaném rigorózním řízení i titul JUDr. V současné době působí jako náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a zároveň absolvuje doktorské studium na Policejní akademii v Praze. Ve své publikační, přednáškové a výzkumné činnosti se zabývá především trestní politikou, vězeňstvím, právní historií, azylovým a cizineckým právem a v neposlední řadě taktéž problematikou bezpečnosti či lidských práv a svobod. V těchto oblastech pravidelně publikuje jak v ČR, tak také v zahraničí. V oblasti trestního práva a vězeňství se aktuálně věnuje především problematice propojení penitenciární a postpenitenciární péče, vlivu inovativních projektů na míru recidivy a trestněprávním aspektům migračních pohybů.
Tereza Raszková je absolventkou Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové v oboru Sociální pedagogika a v oboru Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii. Své teoretické znalosti zúročila ve vězeňské praxi, kdy v letech 2006 až 2019 pracovala ve VS ČR. Současně se věnovala také výchově dalších penologů a v letech 2012 až 2019 působila na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Díky svému teoretickému základu i praxi za ní stojí rozsáhlá publikační činnost v oblasti penologie a postpenitenciární péče. Od roku 2018 působí v Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Je členkou České kriminologické společnosti a České sociologické společnosti.
Martin Rychlík vystudoval etnologii i dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (FF UK). V roce 2011 dokončil doktorské studium v Ústavu etnologie FF UK, kde do roku 2015 částečně působil jako odborný asistent. Disertační práci o „domorodém umění“ obhájil v roce 2014 na Katedře teorie kultury FF UK, kde přednášel také o etnologii kulturních areálů. V roce 2009 absolvoval stipendijní pobyt na University of Tokyo. V letech 2000 až 2006 pracoval jako redaktor v České tiskové kanceláři, posléze v letech 2006 až 2010 v týdeníku Euro coby editor a reportér. Poté působil ve zpravodajském portále Česká pozice a od roku 2013 do září 2019 psal pro Lidové noviny. Od října 2019 vede média Univerzity Karlovy a magazín Forum. Na Univerzitě Palackého v Olomouci se od ledna 2020 podílí na výzkumném projektu Sinophone Borderlands. O dějinách tetování vydal doposud dvě knihy a uspořádal na toto téma několik výstav v Praze, Zlíně, Jihlavě či Boskovicích.
Jan Váně působí jako profesor sociologie a vedoucí Katedry sociologie na Západočeské univerzitě v Plzni. Ve svých výzkumech se soustředí na srovnávací výzkum. Svou pozornost ve výzkumech (primárních či aplikovaných) zaměřuje na témata z oblasti sociologie náboženství (individualizace, mezigenerační přenos religiozity, náboženská kulturní paměť, morfování náboženských komunit); zabývá se problematikou vězeňství, bezdomovectví a sociálních služeb poskytovaných skupinám sociálně nejslabších. Taktéž se věnuje sociálním teoriím akcentujícím problematiku spravedlnosti a metodologickým inovacím ve výzkumu.
Petra Zhřívalová absolvovala studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Vědeckou kariéru započala na téže univerzitě, avšak na Fakultě sociálních věd, kde v roce 2006 obhájila disertační práci na téma Formování politiky vůči Romům jako politických proces. Od roku 2012 externě spolupracovala s Institutem pro kriminologii a sociální prevenci a v roce 2018 se stala jeho zaměstnankyní. V současné době se podílí na řešení dvou výzkumných úkolů z oblasti penologie.
