Příběhy o mniších, pagodách i každodenním buddhismu kambodžských měst a především venkova jsou inspirovány či založeny na legendách, lidových příbězích, anekdotách i různých útržcích, na které autor narazil a které sesbíral během svého pobytu v Kambodži.
Veškeré povídky, zápisky, anekdoty i črty se určitým způsobem dotýkají dějin Kambodžského království, vývoje buddhismu i každodenního života, a zejména pak jeho neoddělitelné součásti, víry. Buddhismus je v životě Khmerů přítomen neustále, ovlivňuje řeč i myšlení i způsob, jakým zdravit, i vzorce chování, působí na vzdělání i hodnoty i morálku i světonázor Khmerů, i veškeré obřady i úkony i oslavy jsou nějakým způsobem propojeny s náboženstvím.
Příběhy popisují odraz náboženství i filozofie v každodenním životě, vysvětlují původ některých tradic, pevnou víru v duchy a temné síly, před nimiž Khmery buddhismus ochraňuje, či způsob, jakým zdravit mnichy a proč, či jaký trest postihne toho, kdo tak neučiní, co nás čeká po smrti i jak se vyhnout příštímu utrpení, jiné jsou bajkami či žerty, pohádkami či lidovými vyprávěnkami o mniších a jejich žácích, o praktickém životě mnichů v pagodách, o jasnovidcích, o obřadech, jejich významu i původu, o historii významných budov a pagod, o nejvýznamnějším představiteli kambodžského buddhismu v moderních dobách, Chuon Nathovi, i o některých známých příbězích ze života Buddhy, poupravených dlouhou ústní tradicí s ohledem na místní specifika, společně s popisem země, historie a kultury.
Zrození tygra
V časech tajemství a kouzel žil Preja Bát, král Prumatoat, který často rozjímal o složitosti života, barvách otázek a vůních odpovědí a rád rozšiřoval své vědomosti o poznání starších, moudřejších a zkušenějších.
Proto vzal svou ženu Nyjen Lehanaktéví, jasnovidce a čtyři velitele vojska a v jejich doprovodu se vydal na Stříbrnou horu, aby zde uprostřed hlubokých lesů studoval u vyhlášeného kouzelníka.
(Jiní říkají, že odešel na horu Sopor Kalej v provincii Kráče.)
Když dokončili studia, řekl učitel králi, královně, jasnovidci a velitelům: „Naučil jsem vás všemu, co jsem věděl o proměnách, jejich podstatě a filozofii, jak měnit formu a nedotknout se strun mysli, pavoučí sítě lidských srdcí… jak změnit podobu z člověka ve zvíře a zpět. Ale nyní ještě musíte své znalosti potvrdit, zpečetit kázní a trpělivostí. Kouzla jsou lepkavá, přilepíte se v jejich světě a již se nebudete moci vrátit zpět. Odedneška nechejte po sedm dní a sedm nocí kouzla spát. Nepoužívejte podoby jiných zvířat, jinak již znovu nezískáte lidskou podobu a zůstane vám zvířecí… jen vaše city, vzpomínky, myšlenky a tužby zůstanou.“
Poutníci slíbili, poděkovali a vydali se na cestu.
Velmi brzy se ale cítili unavení, tak zastavili, aby si odpočinuli. Král byl netrpělivý. Rád by vyzkoušel, co se naučil.
„Ve které zvíře bych se měl proměnit?“
Již zapomněl na varování svého učitele.
„Veličenstvo, všechna stvoření lesa se obávají jediného zvířete – tygra. Jsi král, měl bys být obávaný,“ odpověděl jasnovidec.
Král se tedy proměnil v tygra. Řval, skákal, běhal. Ale když se pokusil proměnit nazpět, jeho hlava zůstala tygří.
Když to uviděla věrná královna, změnila sama sebe v tygří tělo, aby muže neopustila. Čtyři velitelé se proměnili ve čtyři tygří nohy, a jasnovidec v tygří ocas, aby byl tygr úplný.
Až dodnes se lidé obávají tygra, jelikož si ještě dobře pamatují, že to kdysi býval mocný a moudrý král jménem Prumatoat.
– ukázka z knihy Zrození tygra
Štěpán Kuchlei (1980) pracoval řadu let v antropologickém terénním výzkumu – sbírání bajek a lidových pověstí v Kambodži, Vietnamu, Laosu, Thajsku a Myanmaru. Nyní žije a pracuje v Brně.
